Následující tabulky uvádějí několik paralelních (ekvivalentních) časů: zimní čas (CET – Central European Time), letní čas (CEST – Central European Summer Time), střídání časů CET a DST (Daylight Saving Time) a 4 varianty modelující přirozený sluneční čas (Natural Solar Time). Dvě základní varianty (SNST7312 a SNST9130) modelují kontinuální posun s maximem 73 a 91 min, dvě odvozené mají další přídavný konstantní posun o 13 resp. 31 min. Pro přirozený sluneční čas je z tabulek vidět přirozený neskokový posun času jedním směrem v „jarním období“ (od zimního slunovratu do letního) a opačný posun času v „podzimním období“.
Symetrický přirozený sluneční čas a přestupný rok
Tento článek bezprostředně navazuje na trilogii „Přirozený sluneční čas (PSČ)“ publikovanou v roce 2018. V úvodu je definován rozdíl mezi PSČ definovaným symetricky a stejným časem definovaným asymetricky. Následuje aritmetika časových jednotek pro posun času o 73 a 90 minut, včetně konkrétních hodnot pro variabilní sekundu, minutu, hodinu a den. Obě varianty posunu času doplňují i vztahy pro přepočet mezi PSČ a SEČ. Článek končí problematikou přestupného roku a vyrovnávání času mezi UTC (Coordinated Universal Time) a UT1 (Universal Time) v souvislosti s využitím PSČ.
Synchronizace časů v EU, lepší a horší řešení
Existují čtyři možnosti, jak řešit problematiku zimního a letního času, a pokud existují různá řešení daného problému, musíme se ptát, jak tato řešení uspořádat od nejlepšího po nejhorší. Proto jsou zde zhodnocena a seřazena čtyři řešení od nejlepšího po nejhorší. Následně vzniká také otázka, jak by mohla nebo měla vypadat synchronizace časů v případě, že si různé státy zvolí odlišná řešení. Ve druhé části je tedy zvážena i možnost synchronizace časů při odlišných postojích států Evropské unie.
Zimní a letní čas
Úvodní článek webu je jen anotací celé problematiky, jeho úlohou je naznačit důvod, proč byl tento web vůbec vytvořen, proč je provozován, co zkoumá a jaké cíle si klade. Celou problematiku je možné chápat jako obyčejný hlavolam, který má čtvrté řešení.
Přirozený sluneční čas 3. část
Třetí část trilogie „Přirozený sluneční čas“ už rozvíjí navržené řešení. Je tu nastíněna možnost použití „pravého“ zimního času, jsou tu definovány přesné vztahy mezi starými a novými časovými jednotkami i hodnoty nových časových jednotek. Následují základní rovnice pro přepočet mezi středoevropským časem a přirozeným slunečním časem, úvahy o přesnosti měření a konstrukci hodin. Tato kapitola se věnuje i problematice jednotného času v rámci Evropské unie a obecné možnosti vytvoření „nového časového pásma“ s malou časovou korekcí. Závěr trilogie hledá odpověď na otázku, který čas je správný a nastiňuje cestu k vzdáleným cílům.
Přirozený sluneční čas 2. část
Druhá část trilogie „Přirozený sluneční čas“ už hledá řešení problému, který byl definován v první části. Jako východisko se nabízí možnost zakomponovat variabilitu délky dne a noci do variability časových jednotek. Harmonizace přírodních zákonů a způsobu měření času je pravděpodobně tou nejlepší možností, jak řešit tyto potíže. Život na naší planetě určuje slunce, jeho denní a roční cykly. Tato kapitola proto definuje nový způsob měření a oblast jeho platnosti a využití. Současně porovnává nové technické řešení s přirozeným životním cyklem člověka. V závěru nabízí přehledné grafy a podrobné tabulky pro srovnání všech u nás používaných časů.
Přirozený sluneční čas 1. část
První část trilogie „Přirozený sluneční čas“ hledá odpověď na otázku v čem je problém. Věnuje se hledání podstaty střídání času, které se provádí v mnoha krajinách světa, vysvětluje, proč někde stačí jeden jediný čas po celý rok, a proč se někde jinde střídá zimní a letní čas. Tato kapitola názorně pomocí textu i obrázků ukazuje, jak do problematiky vstupují roční období s velkou variabilitou délky dne a noci i životní rytmus a zvyklosti lidské společnosti. Proč v některých částech světa takové potíže vůbec nevznikají a jinde jsou neřešitelné. Problém střídání času je mnohem složitější a komplexnější než na první pohled vypadá.