Rovnice času aneb šílenství rychlostí, poloh a časů

Rovnice času aneb šílenství rychlostí, poloh a časů

Při studiu pravého poledne a délky dne má zásadní význam tzv. „časová rovnice (equation of time – rovnice času)“. Je výsledkem komplikovaných vztahů nebeské mechaniky při oběhu Země kolem Slunce. Cílem tohoto článku není její exaktní odvození z astronomických rovnic, ale intuitivní a názorný přístup s minimem vzorců. Je třeba zjistit, jaké zákony a vztahy ovládají pohyby těchto dvou těles ve vesmíru, a pochopit, jak fungují. Rovnice času udává hodnotu časového rozdílu E = TP – TS mezi časovými souřadnicemi pravého Slunce TP a souřadnicemi středního Slunce TS. Pokud poznáme hodnotu E, můžeme ji připočítat k hodnotě středního času daného přesnými hodinkami a určit, kdy nastane pravé poledne.

Délka dne na Zemi aneb od setrvačníku až k slunečnici

Délka dne na Zemi aneb od setrvačníku až k slunečnici

V tomto článku je probírána délka dne jako 24 hodinového cyklu i dne jako opaku noci. Skutečná délka dne závisí vždy na tom, jak si měření definujeme, ale ať už to uděláme jakkoliv, nikdy to není přesně 24 hodin. Přesně 24 hodin je to jen v rámci jisté abstrakce, kdy si v nějakém zvoleném modelu dne řekneme, že za den budeme považovat cyklus o délce 24 hodin, 1440 min, 86 400 sekund a délku sekundy svážeme s rotací Země tak, aby to v delším (ročním) průměru souhlasilo. Je proto důležité si jednotlivé modely dne prostudovat, porovnat a najít východisko v lepším zdokonaleném modelu dne, který bude lépe odpovídat skutečným „lidským“ dnům.